Brigáda Starých Pák 6.-7. května 2011, Čučice u Oslavan

Jako prolog jsem si tentokrát dovolil použít text Jirky Rezka, s jeho laskavým svolením. Líp by to stejně nikdo nenapsal… :-))))

Na okraj setkání při příležitosti brigády v Čučici.
Myslím, že je vhodné děkovat vždy, když je k tomu příležitost.
1.Takže děkuji, za umožnění vidět 40 pák v akci. Stálo to za to. Výborná organizace práce, odborné vedení jednotlivých skupin. Ani náznak sebemenšího podceňování „ménědůležitých“ činností. Naopak jakmile někdo dodělal nějakou „svou“ práci, tak se po krátkém občerstvení hned zapojil k jiné skupině. Atd.
Proti tomu jsou teambuildingové hry chabou selankou. Obojí jsem v tomto týdnu zažil, tak vím, o čem hovořím. (Koho by to blíže zajímalo, tak to má Dědek v katalogu Portálu pro 1.pololetí na str.25)
2.Děkuji za ranní mši – odnesl jsem si zejména:
Kája díky funkčním povinnostem nemá tolik času na modlitbu, kolik by potřeboval a vyzval nás, a zejména ty, kteří nemají tolik starostí o svou vlastní rodinu, abychom pomohli v modlitbě a věnovali tomu svůj čas za něj – Joo, to je dobrý!!!
3.Minulý rok mi kluci říkali, ta brněnské parta je dobrá. Děkuji – poznal jsem, nebudu jmenovat, abych to nepopletl. Řeknu to slovy – věcní, klidní, spolehliví a přátelští.
4.Děkuji Vám Pavle a Petře, které jsem oslovil a kteří jste mi ochotně pomohli zkontaktovat Trubky.
5.Dědkovi děkuji za milou péči o „nováčka“, aby neutrpěl úhonu fyzickou ni duševní – na obé jsem dostal hojnost potravy, tekuté i čtivé.
Nakonec si dovolím, říct, že Počernice byly zastoupené a možná že i dvakrát, protože jsme zeď oklepávali spolu s Tondou Wagnerem mladším, což je rovněž duší počerničák, jak vyplynulo z jeho vyprávění, jak s Petrem a bráchou Pavlem řádili po Počernicích.

A teď tedy pár fotek… Napřed od Jirky (tedy mé maličkosti)…

… a teď zase od Pavla jiným objektivem. Díky…